Hrátky s peklem

Jednu asijskou zemi sužuje vnitřní rozvrat, kvůli teroristům a separatistům se rozhořel etnický konflikt. Šanghajská organizace pro spolupráci (ŠOS) dostává od OSN mandát k vedení mírové operace. Jejím jménem vstupují čínská a ruská vojska do vzpurné země a jako mírotvorci dávají v co nejkratší době vše do pořádku. Takový je úřední scénář prvních společných manévrů sousedních velmocí od roku 1958. Cvičení s optimistickým názvem Mírová mise začíná 18. srpna a jeho tři etapy na území Ruska a Číny potrvají několik týdnů. Po téměř padesáti letech se vše vrátilo do starých kolejí...

Bratři věční

„Rus s Číňanem jsou bratři navždy, sílí jednota lidí a ras.“ Slova písně, populární na začátku padesátých let, oslavující bolševické velikány Stalina a Maa a sovětsko-čínské přátelství, byla po roce 1969 nadlouho zapomenuta. Tehdy čínští vojáci vyprovokovali ozbrojený konflikt se sovětskými pohraničníky. V bojích, které trvaly skoro tři týdny, zahynulo 58 lidí, 94 bylo zraněno. V Sovětském svazu se objevila píseň Poslední dvacáté jaro věnovaná padlým, družba „lidí a ras“ na dlouhou dobu ustala. Čína se stala potenciálním nepřítelem SSSR, napětí bylo takové, že v Ussurijském vojenském učilišti na Dálném východě se pro případ války dokonce začala vyučovat čínština. V květnu roku 1991 předal prezident Boris Jelcin ostrov Damanskij/Čen-pao (Zhenbao) Číně a roku 2004 podepsaly Rusko a Čína smlouvu o delimitaci hranic o délce 4374 kilometrů. Srpnových manévrů se zúčastní na tři tisíce ruských vojáků a důstojníků a více než pět tisíc čínských, ruské strategické letectvo, bombardéry, nosiče raket, přepravní letadla, výsadková vojska a námořní pěchota. Na čínské straně budou cvičit pěchota a dieselové ponorky.

Vylekaní Tchajwanci jsou přesvědčeni o tom, že manévry jsou ukázkou vojenské síly určenou státu, který pokládá rudá Čína za svoje území. Koncem července proto na Tchaj-wanu nacvičovala armáda Čínské republiky obranu před útokem stíhaček z pevniny. Generál Vladimír Moltěnskoj, náměstek velitele ruských pozemních vojsk, však tvrdí, že manévry nejsou ničím jiným než přípravou společných akcí proti teroristům, a prosil novináře, aby „nestrašili svět“.

Číňané a ruské vzory

Pro Kreml má cvičení také obchodní význam. Dostává možnost předvést své zbraně a zvýšit vojenské dodávky do Číny. Její nákupy v hodnotě více než dvou miliard dolarů loni tvořily asi čtyřicet procent celého ruského zbrojního exportu. Číňané v ruské licenci vyrábějí stíhačky Su-27 a Rusové jednají o prodeji bombardérů Tu-22 a Tu-95, tedy těch, které budou na manévrech. Čína může využít ruské lodě při budování své tichomořské flotily, čínská vesmírná raketa byla postavena podle vzoru sovětského Sojuzu.

Číňané studují ruskou taktiku vedení boje. Několik týdnů před manévry navštívili 76. pskovskou výsadkovou divizi čínští novináři, aby natočili film o životě výsadkářů. Sedmého května byl na čínských obrazovkách uveden devatenáctidílný remake populárního sovětského filmu o druhé světové válce A jitra jsou zde tichá o osudu skupiny dívek z protiletadlové obrany, které za cenu vlastních životů odrazily německý výsadek. Komunistický vůdce a velký reformátor Teng Siao-pching (zemřel roku 1997) o snímku jednou řekl, že je to ten pravý film pro čínská kina. „Nebyla ve světě pevnější pouta,“ zpívalo se kdysi.

Superšnaghajský blok

ŠOS sdružuje Jaderné mocnosti, v Jejích státech žije polovina lidstva, Je obřím rostoucím trhem a je bohatá na suroviny.

Šanghajskou organizaci pro spolupráci (ŠOS) založila roku 1996 smlouva o prohloubení vojenské důvěry v pohraničních regionech. Původní pětku (Čína, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán) roku 2001 doplnil Uzbekistán. Na posledním summitu ŠOS začátkem července získaly pozoro- vatelský status (rán, Indie a Pákistán. Žádost USA, aby se směly summitu zúčastnit, byla odmítnuta, a naopak byly vyzvány, aby vyklidily základny ve Střední Asii. Uzbekistán již smlouvu s USA vypověděl.