08. 12. 2005
Nejsledovanější je /:tdohoda o ochraně a podpoře investic s Čínou, kterou schválila česká vláda těsně před příletem čínského premiéra. Ministerstvo financí přiznalo, že smlouva není v souladu s právem Evropské unie.
Úřad Bohuslava Sobotky však tvrdí, že chybějící článek o základních bezpečnostních zájmech EU by Praze neměl způsobit vážnější potíže. Podobné nedostatky má prý v dohodách s Čínou řada členských zemí EU. Chybějící klauzule umožňuje EU v případě potřeby pozastavit, omezit nebo přerušit hospodářské vztahy s Čínou.
Ještě větší problém v nové dohodě ale možná představuje článek o volném převodu peněz. Čínská vláda si totiž vymínila, že každý převod financí musí schválit, což prý výrazně komplikuje situaci českých investorů. Podle ministerstva ale nová dohoda odstranila nevýhodný stav, kdy byly platby z Číny do zahraničí silně omezené a závisely na aktuálním stavu devizového hospodářství nejlidnatější země světa.
Další dnes podepsané smlouvy se týkají spolupráce obou zemí v cestovním ruchu, lesním hospodářství, sociální sféře, kultuře nebo zemědělství.
Některé podniky uzavřely obchody. Škoda Auto se dohodla na prodeji licence pobočce v Šanghaji na výrobu octavií. Čínský výrobce elektroniky Changhong se zase rozhodl postavit svůj nový závod v průmyslové zóně ve středočeském Nymburku.
Česká finanční skupina PPF založí v Číně společnost, která bude na tamním trhu nabízet lidem spotřebitelské úvěry. Majoritním vlastníkem firmy bude s 80 procenty PPF. Desetiprocentní podíly na základním kapitálu získá nejmenovaná místní banka a právě Changhong. Oba státy budou společně podnikat i v oblasti internetu.
Česko-čínská smlouva o ochraně investic
Jak již bylo zmíněno, jen pár hodin před příjezdem čínského premiéra Wen Ťia-paa Paroubkova vláda schválila česko-čínskou smlouvu o ochraně investic. Jedná se o klíčový bod programu čínské návštěvy. Podle představitelů vlády je smlouva výhodnější než ta současná.
Po několika týdnech váhání na smlouvu Paroubkova vláda kývla. "Nová smlouva bude výhodnější než ta, kterou nyní máme," tvrdí premiér Paroubek.
Schválení smlouvy MF DNES potvrdil i ministr financí Bohuslav Sobotka. "Smlouva znamená zlepšení ochrany našich investorů," dodal poté, co kabinet většinou hlasů dokument schválil.
Podle vicepremiéra pro ekonomika Martina Jahna se v Česku lepší dohodu v dohledné době nepodaří dojednat.
V Číně chce například rozjet výrobu nemocničních postelí majitel firmy Linet Zbyněk Frolík, zájem o mamutí trh má i automobilka Škoda Auto a další české firmy.
Výhrady k nové smlouvě má ministerstvo zahraničí. "Měl bych problém zvednout pro tu smlouvu ruku, není v souladu s právem Evropských společenství, to je moje základní námitka," řekl MF DNES ministr Svoboda, který se jednání vlády neúčastnil, protože je v Bruselu. U minulý týden al dal vlád vědět, že by se při hlasování o smlouvě zdržel.
V čem je problém? Číňané nesouhlasili s odstavcem o bezpečnosti, která umožňuje zemím EU ukončit obchody v případě vážného ohrožení svých ekonomik. "Nemyslím, že jsou tam měkčí standardy," hájí ale smlouvu a ústupek Číňanům Paroubek.
Nová smlouva o ochraně investic také neumožní českým firmám, aby si svůj zisk z podnikání v Číně odvezly domů a bude je nutit investovat peníze opět v Číně. Podobnou dohodu s asijskou velmocí uzavřely i některé jiné unijní země, třeba Španělsko či Polsko.
Premiér ještě před jednáním kabinetu prozradil, že průchodnost smlouvy konzultoval s hlavou státu, prezidentem Václavem Klausem, jehož podpis pod smlouvou je pro platnost smlouvy nutný.
"Pokud jsem hovořil s prezidentem republiky, tak tam jsem si odnesl představu, že by takovou dohodu pan prezident zřejmě akceptoval," tvrdí Paroubek. Naznačil, že se trochu obává blamáže, která by mohla nastat, pokud by s novou dohodou o ochraně investic nesouhlasil Senát, kde má největší sílu opoziční ODS a kontroluje ho spolu s dalšími pravicovými senátory.
"Vedl jsem v Senátu určitá jednání a to stanovisko není úplně odmítavé," řekl večer ministr financí Bohuslav Sobotka. Jeho "skorojmenovce", šéfa Senátu Přemysla Sobotku z ODS, to trochu zarazilo.
"Se mnou jako s předsedou Senátu to určitě nikdo nekonzultoval. Pokud jde o mezinárodní dohody o ochraně investic, tak my v Senátu se k nim stavíme velmi vstřícně. Ale je také fakt, že závazky vůči Evropské unii bychom také měli dodržovat. Takže definitivní názor vám na to řeknu, až si tu smlouvu prostuduju," řekl MF DNES.
Čína se valí do Prahy
Tenhle čtvrtek přistalo v Praze jumbo s rudou vlajkou. Z jeho břicha vystoupil čínský předseda vlády Wen Ťia-pao a stopadesátihlavá svita politiků, podnikatelů a novinářů. Bude to velká sláva. Premiéři podesali společné prohlášení, pokochali se českým folklorem a ministři kultury domluvili detaily nadcházející výstavy starého čínského hedvábí v Praze. Hlavním účelem návštěvy je ale byznys.Snad právě proto se zlatý hřeb programu odehral na plácku před ministerstvem průmyslu, kde Škoda Auto představila svůj nový vůz. Čínský premiér se pak setkal s téměř šedesáti českými byznysmeny, kteří v Číně už podnikají nebo se na to chystají. Audience trvala stejně dlouho jako oficiální jednání politických delegací. Předtím a potom budou navíc probíhat schůzky českých a čínských podnikatelů. ČSA chtějí létat přímo do Pekingu a Šanghaje, Škoda Praha dodávat odsiřovací zařízení pro tamní tepelné elektrárny, České loděnice stavět společně s Číňany říční lodě, Lesy ČR a zlínská firma CE Wood by rády zalesňovaly zplundrovanou čínskou krajinu… Všichni tito podnikatelé přitom chtějí, aby jim v jejich snaze byla nápomocna i česká vláda. Někteří tu pomoc vidí jako servis. „My máme co nabídnout a nechceme po vládních úřadech, aby za nás dohadovaly kšefty. Měly by nás spíš orientovat v čínském prostředí, dodávat různé statistiky a podobně,“ říká Radek Hartman z CE Wood. Naopak velké strojařské podniky si bez masivní státní podpory neumějí obchod v Říši středu představit. Dobrým příkladem je Škoda Praha, která tam podnikala již před rokem 1989 a podílela se na smutně proslulé výstavbě elektrárny v Šen-tchou. „V Číně je situace jako u nás před rokem 1989. Mají tam státně plánované hospodářství. Proto je kromě kvality a ceny rozhodující také politická podpora,“ říká generální ředitel této firmy Jiří Smola. Projekt elektrárny v Šen-tchou o tuhle podporu nikdy neměl nouzi. K podpisu smlouvy na další dva bloky došlo před šesti lety za návštěvy Miloše Zemana v Číně. Dodnes však není úplně jasné, jestli se nám stavba vyplatila. Číňanům se podařilo českou stranu přitlačit ke zdi a snížit cenu projektu o celou třetinu. A jak se zdá podle analýzy úředníků ministerstva zahraničí, náš hubený zisk nakonec sežraly úroky za bankovní úvěry. A co na to Smola?„Neprodělali jsme, ale kolik jsme vydělali, neřeknu. K snížení ceny jenom tolik, že šel dolů objem celkové práce. Ale i prohra je někdy vítězství,“ říká ředitel tajuplně. Je však zajímavé, že v zájmu udržení těchto dosti pochybných podniků se velcí obchodníci snaží ovlivňovat vládu, aby byla ve vztahu k Číňanům co nejservilnější – například aby se vůbec neopovažovala zvedat otázku potlačování lidských práv v Číně. „Ano, na zmínky o disidentech nebo o Tibetu jsou Číňané velmi citliví. V těchto otázkách jsme poslali naše doporučení panu Paroubkovi přes ministerstvo průmyslu,“ říká již zmíněný ředitel Smola. Prozradit, co premiérovi doporučuje, ale nechce.
Lustrujte, prosím
„Lidskoprávní“ otázku česko-čínské schůzky má na starosti ministerstvo zahraničí. „Nátlak podniků pro nás nehraje roli,“ říká Lubor Stehlík, člen tamního oddělení Asie – Pacifik. „Některá témata premiérovi doporučujeme, jiná ne, ale je na něm samotném, co řekne.“ Mezi „nepohodlné“, a tudíž nedoporučené věci patří Tibet a příběhy konkrétních politických vězňů. Ministerstvo naopak doporučuje Paroubkovi zmínit, že by Čína měla konečně ratifikovat Mezinárodní úmluvu o občanských a politických právech a propouštění politických vězňů z roku 1989.Lubor Stehlík je ovšem jako bývalý český obchodní rada v Pekingu větší specialista na čínský byznys než na lidská práva. To, že deficit našeho vzájemného obchodu je tak hrozivý – vyvážíme čtrnáctkrát méně než z Číny dovážíme (a průměr EU je zhruba 2:1) –, není žádná náhoda. „Číňané se totiž vyznají,“ vysvětluje. „Jsou skvělí hostitelé, vozí vás po památkách, a když už si myslíte, že máte kontrakt v kapse, začíná se třeba dvě hodiny před odletem jednat znovu. A nastaví takové podmínky, které vám vyrazí dech! Vím o kontraktech, které se podepisovaly až na letišti.“ Mnohé na vlastní kůži zažila firma České loděnice, která už tři roky připravuje společný podnik v Děčíně s čínskou státní loďařskou korporací. Češi si spočítali, že Číňané chtějí proniknout na evropský trh s loďmi. Jejich studie říká, že v Evropě je poptávka až po 300 velkých říčních plavidlech ročně, především v Holandsku, Norsku a Německu. Cena jedné lodi se může vyšplhat až k 90 milionům korun, takže jde o lákavý podnik. Číňané si ovšem kladou podmínky: chtějí ve společné firmě většinu (52 %) a také zaručený strop svého vkladu. Po třech letech jednání ještě není ruka v rukávě a k podpisu v Praze ještě asi nedojde. A to i přesto, že čínským partnerům na byznysu skutečně záleží. Jak se tedy zdá, české firmy se konečně probouzejí a snad se brzy dočkáme zvýšení našeho vývozu do Číny a také větších čínských investic u nás. Politické návštěvy a rituály k obchodu samozřejmě patří a provádí je většina zemí EU i Spojené státy. Jak však vyplývá z pozorování firem, rozhodujícím kritériem je pro Peking výhodnost nabídky a politická servilita není na místě. „Naopak, může ublížit, protože nás přestanou brát jako rovnocenného partnera,“ říká již citovaný Stehlík. Bohužel se však zdá, že někde o tom nevědí. Jinak by se například nemohlo stát, že český Svaz průmyslu a dopravy společně s Hospodářskou komorou nechá seznam českých firem pozvaných na setkání s čínským premiérem lustrovat pracovníky čínské ambasády. „Na tom není nic neobvyklého, seznam schvaluje i naše vláda. Jde o takový formální protokolární úkon,“ říká mluvčí Hospodářské komory Viktorie Plívová. „Mně to ale připadá nehorázné, nepamatuju se, že by při návštěvě v Číně dělala něco podobného naše strana,“ říká na to Stehlík.