Čínský drak útočí. Jak se bránit?

Číňané nabízejí u strojů stejné parametry a ceny až o 30 procent nižší. Pro naše strojaře, kteří patří ke světové špičce co se kvality týče, z toho vyplývá nová obrovská konkurence. Nadnárodní koncerny v automobilovém průmyslu, strojírenství a elektronice ještě více přesunují výrobu, nebo s Číňany raději vytvářejí společné podniky. Vše v duchu když nemůžeš soupeře porazit, spoj se s ním. Nespí ani některé české firmy.

Jsou všude a ve všem

"Nečekali jsme, až náš trh zaplaví vysoce konkurenční čínské stroje a udělali první krok, jak svou pozici udržet," řekl Firmě Jiří Ferenc, šéf společnosti FERMAT CZ. Ta je naší obchodní jedničkou v použitých obráběcích strojích. Nedávno získala výhradní právo zastupovat v Česku, na Slovensku a v Maďarsku, největšího čínského výrobce CNC obráběcích strojů -firmu SMTCL - ovládající v Číně 70 procent trhu s CNC vodorovnými vyvrtávačkami. SMTCL už loni koupila známou německou firmu Schiess. Plány SMTCL v Evropě jsou velkolepé. Již vybudovala předsunutou základnu v Turecku; tedy sklad vybavený stroji v hodnotě zhruba deseti miliónů dolarů. "Stačí se podívat na motocykly nebo veškerou elektroniku. Všude najdete Made in China. U strojírenství expanze teprve začíná. Na otázky, zda náš trh zaplaví čínské strojírenské zboží, neodpovídám ano nebo ne, ale kdy," dodal Ferenc. Sériovosti a kvantitě nejsme podle něho schopni konkurovat. "Čína se bude etablovat i u obráběcích a tvářecích strojů," uvedl Ferenc a zdůraznil: "Je těžké konkurovat firmě vyrábějící 50 tisíc strojů ročně a jejíž náklady na vývoj a výrobní zařízení se rozpočítávají. Čína má, i díky nachystaným odlitkům, rychlé dodací lhůty. Úspora na čínských strojích při stejných parametrech a stejné kvalitě se pohybuje kolem 20 až 30 procent." Řada německých závodů, například společnost Mazak, proto do Číny přesunula výrobu svých strojů. Právě strojírenské a elektrotechnické výrobky tvoří hlavní díl čínského exportu. "V lednu až srpnu 2005 dosáhl objem jejich vývozu z Číny 259,09 miliardy USD, při 33% nárůstu, a činil tak 54,5 procent z celkového čínského exportu. Ten se proti loňsku zvýšil o 32 procent," uvedla agentura CzechTrade.

Na plný plyn

Rozvoj čínského strojírenství jde ruku v ruce s obrovským růstem automobilového průmyslu a elektroniky. China Federation of Machinery Industry předpokládá, že letos se výroba aut v Číně zvýší o 20 procent, a tím překročí šest miliónů vozidel za rok. Zároveň tím vytlačí Německo z třetího místa v žebříčku produkce aut. I když v Číně působí mnoho zahraničních automobilek, produkce domácích výrobců je velká - loni dosáhla 5,07 miliónu aut. Jedná se o podniky Shanghai Automotive Industry, First Automotive Works, Beijing Automotive Industry Holding, Chan`an Automotive a Dongfeng Motor. "Samozřejmě statistika je ovlivněna tím, že tito domácí výrobci mají také Joint Ventures (rizikový kapitál) se zahraničními giganty jako Volkswagen, Toyota a Nissan," připomíná CzechTrade.

EU šlape na brzdu

V reakci na sílící tlak čínské konkurence v produkci aut Evropská unie chce prověřit, zda automobily dovážené z Číny vyhovují bezpečnostním normám. Do belgického přístavu Antverpy v létě dorazily první čínské automobily určené pro prodej v západní Evropě. "Levné sportovně užitkové vozy Landwind, které vyrábí čínská společnost Jianglin Landwind Motor, přestavvují další hrozbu pro Evropské automobilky. Jediným dovozcem čínských aut do UU je zatím nizozemská společnost LWMC.

Čínský drak zaútočí. Ale kdy?

Subdodavatelská oblast totiž zaznamenává stejný růst a je to opět za silné přítomnosti zahraničních firem. Bridgestone plánuje svou novou centrálu v Šanghaji a německý Bosch vyčlenil 736 miliónů USD na expanzi svých čínských továren.

Milióny dolarů do pneumatik. Není proto ani velké překvapení, že italský výrobce pneumatik Pirelli investuje 90 miliónů USD do joint venture s čínskou firmou Shandong Roadone Tyre. Pirelli bude mít 60 % ve společném podniku na výrobu radiálních pneumatik pro nákladní automobily. "Továrna v Yanzhou by v počátku měla vyprodukovat 540 tisíc pneumatik ročně. Později při plném provozu se počítá s 1,2 milióny pneumatik ročně. Firma chce dosáhnout na konci roku 2006 tříprocentního podílu na čínském trhu," uvedl CzechTrade.

Joint venture s Nokií. China Putian a Nokia podepsaly dohodu o vytvoření joint venture, které se zaměří na R&D, výrobu a prodej 3G řešení pro mobilní operátory. Nová firma bude umístěna v městě Wuhan, celková investice dosáhne 113 miliónů USD a Nokia bude mít 49% podíl. Nizozemský výrobce chemikálií Akzo Nobel rozhodl o investici ve výši 17,91 miliónu USD do dvou nových továren v Číně. Firma plánuje postavit ve městě Taixing továrnu na polysulfidy s produkcí 10 tisíc tun ročně a zahájit produkci v roce 2007. Druhá továrna bude umístěna v Guangzhou a produkci chemikálií pro papírenský průmysl zahájí koncem roku 2006. Akzo Nobel nedávno koupil čínského výrobce barev Guangzhou Toide, čímž vstoupil na čínský trh emulzních barev, což je nejrychleji rostoucí segment barev.

Zaostřeno na hliník. Americký výrobce hliníku Alcoa se dohodl s čínskou průmyslovou skupinou CITIC Group na vytvoření joint venture. Celková investice dosáhne 346,13 miliónu USD. Alcoa je v Číně přítomna od roku 1993 a od té doby ustavila v této zemi devět firem, ať již stoprocentně vlastněných nebo joint ventures. Čínská produkce hliníku, který se zde používá zejména v automobilovém a leteckém průmyslu, by měla tento rok vzrůst o 15 procent a dosáhnout tak 7,7 miliónu tun. Při srovnání s průměrným růstem za posledních pět let, který činil 21 %, je vidět, že se Čína snaží tento růst zpomalit, a to zejména z důvodu vysoké energetické náročnosti výroby hliníku. Výrobci hliníku spotřebují 4,4 % čínské produkce elektřiny a 80 % výrobců hliníku je ztrátových.

EU má strach z Číny

Peking má za sebou armádu dvou miliónů vysokoškolských absolventů ročně a zvyšuje investice do vyspělých technologií Evropská unie začíná mít z Číny a Indie čím dál tím větší vrásky na čele. Tyto země totiž velmi dobře kombinují svůj růst v průmyslu s nízkými mzdami a zároveň odborností. Stále více jsou proto zastoupeny v inovativních, špičkových sektorech, což může Evropu připravit o tisíce pracovních míst. Varuje před tím Evropská komise. "Konkurence z rozvíjejících se ekonomik, jako je čínská či indická, není už jen jednoduše o nízkých mzdách a průmyslových oborech. Tyto země s námi už také soutěží ve vyspělých technologiích a sektorech vyžadujících vysokou kvalifikaci. Investují do výzkumu a inovací," prohlásil unijní komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik. Připomněl, že investice do výzkumu a vývoje v Číně rostou ročně až o dvacet procent, zatímco v EU stagnují. Podíl čínského HDP na výzkumu a vývoji se pak zvyšuje o deset procent ročně, zatímco v EU jen o 0,02 %. Také zpráva připravená poslankyní Caroline Lucas, kterou přijala komise pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu, varuje, že Čína už není jen o obuvi, autodílech nebo autech. "Téměř dvacet procent čínského exportu tvoří high-tech a s dvěma miliony vysokoškolských absolventů ročně jsou všechny důvody pro to, že procenta porostou," uvedla Lucas. Zároveň vyzvala Evropskou komisi, aby prověřila, do jaké míry může mít fenomén čínských cen, nižších o 30-50 %, dopad na evropskou ekonomiku. Žádá, aby se jasně identifikovaly sektory, které by mohly být v budoucnu ohroženy.

Žádný spěch, dobré jídlo a osobní kontakt

Pro Čínu jsou typická vleklá jednání. "To, co tady trvá den, tam zabere týden. Místní firmy chtějí navázat s obchodním partnerem nejprve vztah, vytvořit osobní vazby. Věří, že obchodovat mezi sebou mohou jenom přátelé. Obědy a večeře trvají čtyři hodiny a na práci je málo času. Jednání sice bývají dlouhá, ale co se jednou domluví, to platí," popisuje Jiří Ferenc z firmy FERMAT. Než se FERMAT stal výhradním zástupcem SMTCL, museli jeho lidé jet do Číny několikrát. "Dodali nám jeden stroj, pak druhý a když všechno proběhlo k oboustranné spokojenosti, spolupráce se rozšířila. Velké stroje vyžadují velké zkušenosti a ty jsme měli," uvedl ředitel divize FERMAT Libor Pelánek. Obchodní tanečky Obchod v Číně je podle něj velmi náročný. "Dopoledne jsme s čínskými partnery dlouze jednali o naprosto obecných věcech, padaly komplimenty, ale o ničem konkrétním jsme nemluvili," vysvětlil Pelánek. Pak následoval dvou- až tříhodinový oběd a další jednání, tentokrát už trochu k věci. Jakmile skončilo, přesunuli se zástupci Fermatu na večeři, kde se svými čínskými obchodními partnery strávili další dvě až tři hodiny. "Jídlo je tu skutečně obřad. Číňani sami o sobě tvrdí, že jídlo je hlavní smysl života a chuť je hlavní smysl a podle toho se chovají. Běžný obchodní oběd či večeře tu trvá tak dvě hodiny. Podává se mnoho chodů a druhů jídel, které jsou umístěny uprostřed na otočném stole. Jí se hůlkami," řekl Pelánek. "Specifikaci objednávky stroje jsme v Číně dojednávali den a půl. Pokud bychom o této záležitosti jednali s rakouskou firmou, jsme do hodiny hotovi," uvedl Pelánek. Pro Číňany je osobní kontakt nesmírně důležitý, prostřednictvím e-mailu či telefonu s nimi lze komunikovat až poté, co svůj obchodní protějšek důkladně poznají. První kontakt musí být osobní, pokud má spolupráce "klapnout". Jejich péče o obchodní partnery je pro Evropana velice nadstandardní. "Když jsme v Číně byli deset dní, neměli jsme ani jediný večer volno. Chtěli jsme se například podívat po městě, ale zástupci firmy se nám věnovali od rána do večera, vyprovázeli nás až do hotelu k výtahu," uzavřel Pelánek.