Čínský bestseller – „Totem vlka“

V září letošního roku světem proletěla zpráva o prodeji práv na anglický překlad, za která nakladatelství Penguin Books zaplatilo zálohu pro čínskou knihu neuvěřitelných 100 000 dolarů a slíbilo dalších 10% z ceny nákladu. Penguin Books slibují, že knihu vydají v takovém nákladu, aby ji mohly v jeden okamžik začít distribuovat po celém anglicky mluvícím světě, podobně jako to dělají s Harry Potterem. Komentář v ústředním deníku KS Číny nadšeně referoval o tom, že se jedná o historický průlom v obchodu s autorskými právy, neboť doposud Čína tituly spíše dovážela, než vyvážela.

Peter Field, předseda asijské divize Penguin Books, v souvislosti s nákupem práv v Číně prohlásil: „Naše nakladatelství stále hledalo román, který by vynikal čímsi specificky čínským a zároveň by v něm byl krásný příběh. Měli jsme štěstí a našli jsme Vlka, zvíře, které mluví univerzálním jazykem. Totem vlka je příběh o zvířatech, který překonává všechny kulturní bariéry, je univerzálním příběhem o soužití lidí a zvířat, o konfliktu mezi tradicí a moderním světem.“ Po přečtení románu a četných diskusí, které ho doprovázejí, se však nemohu ubránit dojmu, že přesvědčení pana Fielda o příběhu, který překonává kulturní bariéry, je jen dalším důkazem toho, jak málo se západ snaží vidět současnou Čínu realisticky.

Ústřední příběh románu – příběh mladíka z města, který v době Kulturní revoluce přichází žít mezi nomády do Vnitřního Mongolska a pokouší se spřátelit s vlkem – skutečně vypadá lákavě. Pro autora však příběh zjevně není důležitý, a ani si s ním neví rady. Utápí jej v rozvleklých popisech všeho druhu a zejména v nekonečném „filosofování“ na téma čínského národního charakteru a budoucnosti Číny. Ostatně autor sám prohlásil, že jeho cílem nebylo napsat poutavý příběh, ale „formulovat novou filosofii dějin“. Ťiang Žung vychází z teze, že „forma národní existence (rozuměj: výrobního způsobu) determinuje národní povahu“. Na základě toho pak vymezuje statečné, dynamické a svobodymilovné nomádské národy, „národy vlčího totemu“, kam vedle Mongolů patří i „západní národy, které nikdy plně nepodlehly zhoubnému vlivu usedlého rolnického hospodářství“, a v protikladu k nim „slabý a zbabělý národ usedlých zemědělců“, tedy Číňany. Nomádi prý zocelili svůj národní charakter v permanentním zápase s vlky, na rozdíl od Číňanů, kteří zpohodlněli v bezduchém bezpečí polních prací, a proto se po právu, podobni ovcím, stávali v minulosti kořistí mongolských vlků. V závěru však přeci jen nalézáme pro Číňany naději. Důvod k optimismu je především genetický: kdysi dávno, na úsvitu civilizace, i v čínských žilách prý kolovala krev nomádů. Kromě toho rozvoj tržního hospodářství v posledních letech pro Číňany vytváří nové „podmínky národní existence“ a tudíž nastává čas, kdy bude možné obnovit v čínském národě jeho vlčí původ. „Z těla velkého čínského draka musíme odčerpat ducha feudální despocie a místo něj mu dát infúzi svobodymilovnosti, statečnosti a dravosti. Teprve pak čínský drak doopravdy vzlétne a rozletí se do celého světa, do celého vesmíru, aby pro čínský národ a celé lidstvo vydobyl další prostor pro přežití a pokrok,“ říká hlavní hrdina svému příteli v závěru knihy.

Bude zajímavé sledovat, jak všechny tyto skutečnosti zprostředkuje budoucí překladatel anglicky mluvícím čtenářům, a jaký bude mít kniha úspěch na západě.

Olga Lomová (autorka přednáší dějiny čínské literatury na FFUK)

Rozšířená verze článku viz Literární noviny 49 (5.12. 2005) a také www.literárky.cz, kde najdete i další články na téma Čína.